Myself
Life and joy

16. 8. 2017 / myšlenky

Láska nebo hry

Řada z nás si už prošla několika vztahy nebo alespoň ví, co je to první láska. První láska by měla být jemná a nevinná, měla by nás rozesmát, měla by být něco, na co budeme vzpomínat jen v dobrém a když se poštěstí, tak s ní zůstat do konce života. No, asi si nebudeme nic nalhávat, ale těch šťastlivců zas tak moc není (ale těm, co to stále drží, to z celé duše přeju!). Když to vezmu celkově, tak by měla být každá láska, každý vztah jemný, nevinný, plný důvěry a jistoty. Tak proč tomu poslední dobou tak není? Co se stalo? Proč začínají být vztahy budovány více na nejistotě než jistotě, proč se dokola hrají neustále "hry", kde se asi dokazuje, kdo je ten nahoře, kdo je víc? Protože přece...

Když se mi někdo líbí, tak mu to řeknu.

Když chci někomu napsat, tak mu napíšu.

Když chci někoho políbit, tak ho políbím.

To co chci, to k čemu mě nabádá má mysl, nebo to, co chce mé srdce bych měla přeci udělat, bez jakéhokoliv rozmýšlení. Nejednám přece o tom, jak velký bude můj nový byt nebo, jak nejlépe udělám projekt do mé nové práce, tohle jsou city, něco, co se jen tak neovlivní, něco čemu se jen tak nezabrání. A přesto je chce většina z nás potlačovat, skrývat nebo dokonce měnit. Znovu se ptám, proč? Protože tak, jako potřebujete kyslík, abyste mohli dýchat, tak potřebujete projevovat city a lásku, abyste mohli spokojeně žít. Tím chci říct, vykašlete se na tyhle únavné a zbytečné"hry", při kterých ani nemůžete být samy sebou. Buďte samy sebou a dělejte to, co vás v danou chvíli napadne, to, co uznáte za vhodné. Jestli se máme někomu líbit nebo jestli se do nás nás má někdo zamilovat, tak se to stane bez toho aniž bychom tomu všelijak napomáhali. Protože pravá láska je pravá, ne hraná.)

Be loved, Beloved. - romans 9:25