Myself
Life and joy

10. 10. 2017 / myšlenky

Nová kazeta

Každý den okolo nás projde několik desítek, stovek lidí. S většinou z nich se jen míjíme a nenavážeme s nimi jakýkoli kontakt - jsou to pro nás jen neutrální postavy chodící po tomto zvláštním Světě. Ale pak jsou tu tací, kteří v našem životě zastávají důležitou roli, jsou jeho součástí, tudíž součástí našich vzpomínek. Jsou NĚKDO. Někdo, ke komu chováme určitý vztah, city, důvěru a zanechávají po sobě jakousi stopu. Postupem času přicházím na to, že ale né každý z nich, má v mém životě svou stopu zanechat. Několikrát mě totiž zklamou nebo mi dokážou svým smyslem ublížit. Jak ale smazat člověka, který už měl v mém životě vyhrazené místo? Za prvé tím, že přestaneme dávat druhou šanci, z které se většinou stejně ještě stane šance třetí, čtvrtá. Když vám někdo ublíží jednou, ublíží znovu, většinou to vždy skonči stejně. Lidé, kteří si vás váží, mají vás rádi, se tak chovají, jsou rádi, že vám mohou být na blízku. Neubližují, aby poté mohli přijít a požádat o druhou šanci. Celý ten "proces" zapomenutí", smazání člověka není lehký, přiznám to. Je to sakra těžké, protože se toho většinou ujmou vzpomínky, které se vám v hlavě promítají jako nějaký film v 3D kině. A právě to je ono. Tak jako si vybíráte, na jaký film půjdete tentokrát, tak stejně tak, si můžete vybrat, které vzpomínky necháte ve vaší mysli promítat. To víte jen vy samy, které jsou ty správné, který člověk si zaslouží, aby jeho stopa kráčela ve vaší mysli. A když si to nezaslouží? Vyjměte kazetu vzpomínek z projektoru a vyhoďte ji, je už stará. Jak se také často říká "udělejte za tím vším tlustou čáru". A hlavně. Nikdy se nepokoušejte vyndat kazetu z koše, do opravdové popelnice byste taky ruku nestrčili. Zamyslete se, které kazety jsou ty správné a které už by se měly vyhodit. Nechceme se přeci stále koukat na ten stejný film, který končí pokaždé špatně. Chceme vidět novou kazetu s novým příběhem a novým začátkem.